KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Aktuality 2018 Česká Evropa, či po nás potopa?
Zpět

Česká Evropa, či po nás potopa?

Přidáno 15. 5. 2018
Právo
Návrh programového prohlášení vznikajícího menšinového kabinetu ANO a ČSSD s podporou KSČM je ve vztahu k Evropské unii dost ambiciózní. O to více překvapí, že v něm není ani slovo o přípravě našeho předsednictví EU. Namístě je tak otázka, zda to nová vláda myslí se sebevědomou evropskou politikou vážně, nebo jde o pouhé proklamace.
Pokud budou volby na konci října 2021, tak se další vláda ujme moci nejdříve v průběhu ledna 2022. A české předsednictví začne 1. července, tedy za necelého půl roku poté. Příprava na předchozí předsednictví přitom zabrala zhruba dva roky. Bez ní přitom nedokážeme prosadit nic.
Třeba takové Rumunsko se už rok a půl před začátkem svého předsednictví ptalo našeho sněmovního výboru pro evropské záležitosti na zkušenosti s vedením EU z roku 2009. Za pět měsíců opravdu nemůže nová vláda přípravu zvládnout.
Nejde tu jen o stovky akcí, které se v rámci předsednictví konají. Ale zejména o kvalitní přípravu agendy, prioritních cílů a jejich předběžné projednání se zeměmi, které předsedají před námi (Francie od 1. ledna 2022) a po nás (Švédsko, od 1. ledna 2023).
Hnutí ANO 2011 a sociální demokraté přitom mají v Evropě velké plány. Chtějí mimo jiné reformu EU, společnou bezpečnostní politiku a obranu proti terorismu a migraci, slibují hájení našich národních zájmů a větší české zastoupení v orgánech Unie.
V Evropské unii to ale chodí tak, že prakticky veškerá důležitá agenda se prosazuje skrze předsednickou zemi, která ji vnese do jednání Evropské rady, v níž zasedají hlavy členských států a vlád.
Pokud tedy chceme něco v EU skutečně dokázat, pak tím nejlepším způsobem je využít české předsednictví. Přičemž domluva s našimi předchůdci a následovníky v předsednictví zajistí kontinuitu našeho snažení a lepší šanci na prosazení priorit, které si společně dohodneme.
Jak se ale na čemkoli domluvíme s Francií, která bude předsedat od počátku roku 2022 (a bude se na něj chystat nejméně od roku 2020), když až do konce roku 2021 nebudeme vůbec tušit, co vlastně chceme prosadit?
Přitom Francie je jedním z motorů EU a dohoda s ní by cenu našich akcií výrazně zvýšila. Ani tak velký stát přitom nestihne své priority prosadit během půl roku předsednictví a bude mít zájem, aby v nich další země pokračovala. Šance tu tedy je. Chce to ovšem být aktivní a připravený.
V zájmu České republiky doufám, že vláda ještě přípravy na předsednictví do programového prohlášení doplní. V evropské politice rozhodně nestačí říct: vládli nám matláci a my to prostě zařídíme. Ono to nezafungovalo ani v té domácí.
KDU-ČSL se ráda účastní jakékoli diskuse o EU. Máme sílu, zkušenosti. Mimo jiné vedeme evropské výbory v obou komorách parlamentu a už při hájení českých zájmů jsme prokázali vytrvalost a schopnost dotahovat věci do konce – třeba u dvojí kvality potravin. Míč je ale na straně vlády. Ta si bude muset ujasnit, zda chce o EU jen mluvit, nebo v ní něco doopravdy dokázat. Takže jak: „Česká Evropa“, či „po nás potopa“?

autor: Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL