Fakt, že Češi místo něj kupují za hranicemi polské výrobky, není schopen ovlivnit on ani vláda. „Mě zaráží jedna věc, že polská vláda fakticky brutálním způsobem dotuje pro českého zákazníka potraviny, protože cena potravin v Polsku je taková díky těm neuvěřitelným dotacím, já říkám předvolebním, protože jsou tam za pár týdnů volby, takže mám pocit, že to je opravdu hodně ovlivněno tou politickou situací v Polsku. Mohl bych říci: Polská vládo, děkujeme, ale mě to úplně netěší a nemám žádný nástroj na to, jak lidem něco určovat, zakazovat, zaplaťpánbůh, žijeme ve svobodné společnosti. Když se někdo rozhodne, tak mně to nijak nepřísluší komentovat,“ podotýká s tím, že jako ministr zemědělství může podporovat projekty jako třeba Regionální potravina, které upozorňují spotřebitele na výrobky lokálních producentů šťáv, marmelád nebo česneku a jejichž ambicí je ukázat, že jsme v mnohém unikátní.

Za resort cítí odpovědnost nejen ze své funkce ministra, ale i člena KDU-ČSL, protože „zemědělství je dlouhodobě oblast, které je blízká venkovu a venkov byl vždy spojen s lidoveckými kořeny.“ Věří, že právě skutečnost, že jsou lidovci v unikátní situaci a ovládají tři pro jejich politiku klíčová ministerstva – kromě zemědělství i práce a sociálních věcí a životního prostředí – přispěje k jejich návratu na politické výsluní. S aktuálními dvěma procenty hlasů, k nimž jejich preference klesly, je jejich další přítomnost ve sněmovně podmíněna kandidaturou s koalicí Spolu. „Vedeme velmi intenzivní debatu uvnitř. Je důležité si uvědomit ty kořeny a jasně říct, kde jsou cíle naší lidovecké politiky, které směřují primárně a do budoucna by podle mého názoru směřovat měly k rodičům. To jsou ti, pro které tu politiku děláme,“ konstatuje. Zároveň připouští, že situaci nijak nepřispívají kontroverzní výroky a jednání vládních představitelů. „Děláme jako vládní koalice chyby, někdy velmi zbytečné, viz kauzy posledních dnů a musíme se tomu vyvarovat, v tom podle mě nemůžeme dál pokračovat. Tady budu i do našich samotných řad kritický, myslím si, že je potřeba někdy raději déle myslet než něco někde říkat, protože se z toho potom zcela zbytečně stávají věci, které minimálně část veřejnosti považuje za něco, co nechtěla slyšet od politiků, které často volili,“ uzavírá.

Více zde.