Klíčovou změnou v souvislosti s rodičovským příspěvkem je navýšení částky o 50 tisíc korun, tedy z aktuálních 300 na 350 tisíc korun. Zároveň bude zkráceno čerpání rodičovského příspěvku ze současných čtyř na tři roky. Změny se dotknou dětí narozených od 1. ledna 2024.

„Záleží nám na tom, abychom rodiče podporovali v maximální možné míře. Kromě navýšení rodičovského příspěvku o částku, která opravdu není nízká, se snažíme rodičům umožnit i co největší flexibilitu v tom, jak rychle budou rodičovský příspěvek čerpat, kdy se chtějí vracet do práce nebo jak chtějí kombinovat částečné úvazky. S tím samozřejmě souvisí postupné navyšování kapacit dětských skupin, které financujeme zejména z Národního plánu obnovy, a také podpora zkrácených úvazků. Stát má rodičům dávat možnosti volby a co nejméně překážet,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Náhradní výživné
Vláda dnes zároveň schválila návrh MPSV, který nadále umožní pobírat náhradní výživné. Původně měl zákon platit dva roky. „Pokračování této formy pomoci i v následujících dvou letech je velmi důležitou zprávou pro řadu rodin, které se ocitly ve složité situaci kvůli tomu, že jeden z rodičů neplní svou vyživovací povinnost. Náhradní výživné představuje zatím jedinou cílenou formou podpory samoživitelek, samoživitelů a samozřejmě jejich dětí,“ přiblížil ministr Jurečka. „Pro vládu je podpora této velmi zranitelné skupiny lidí jednou z priorit, která je i v programovém prohlášení,“ dodal.

Náhradní výživné pomáhá řešit momentální finanční situaci rodin, ve kterých jeden z rodičů neplní svou vyživovací povinnost. Podmínkou vzniku nároku na tuto formu pomoci je, že rodič, který má být za dítě příjemce výživného, jej po druhém rodiči vymáhá soudní cestou. V květnu pobíralo náhradní výživné více než 10 tisíc příjemců.

Zjednodušení administrativy
Novelizován byl dnes také zákon o státní sociální podpoře, zákon o Úřadu práce ČR a zákon o nemocenském pojištění. Úpravy se zaměřují na digitalizaci i efektivnější spolupráci mezi MPSV, ÚP ČR a ČSSZ, a to zejména v oblasti sdělování údajů.

Informace o mzdě či platu bude nově moci ÚP sdělit přímo zaměstnavatel. Ukládá se i povinnost dodavatelům energií poskytovat úřadu informace o nákladech na bydlení. Klient k tomu musí udělit souhlas, ten je nicméně již dnes součástí každé žádosti. Ke změnám v jednotlivých dávkách státní sociální podpory nedošlo. Novela také ukládá zaměstnavatelům s datovou schránkou povinnost na výzvu ÚP elektronicky poskytovat informace o příjmech žadatelů o zaměstnání.

„Digitalizace zůstává klíčovým prvkem naší snahy o zjednodušení administrativy a zlepšení služeb pro klienty. Ve státní správě jsme v tom nyní lídrem a chceme jít stále dál. Navrhovaná opatření umožní efektivní přenos informací mezi institucemi a zrychlí procesy spojené s poskytováním sociálních dávek,“ řekl ministr Jurečka.