Na půdě sněmovny opět ožívá téma eutanázie, zvedá se vlna úsilí o uzákonění předčasného ukončení života za asistence lékařů.
Řecký termín eutanázie (řecky eu – dobře, thanatos – smrt) původně znamenal všestrannou pomoc umírajícímu člověku, zaměřenou na mírnění tělesných bolestí a duševních úzkostí. Dnes je takto eufemisticky označováno úmyslné urychlení smrti na přání pacienta nebo jeho rodiny. Při eutanázii člověk způsobuje smrt sobě nebo jinému člověku. Jde tedy o úmyslné zabití.
Smrti se nevyhne nikdo z nás. Převážná většina lidí si ji nepřipouští, nechce o ní mluvit, má z jejího příchodu strach. A to zejména z důvodu možných průvodních jevů, jako je bolest, dušnost, imobilita, úzkost, neschopnost se o sebe postarat, pocity opuštěnosti... Naštěstí se v posledních letech v naší společnosti rozvíjejí aktivity i v duchu původního významu tohoto výrazu. Díky zakladatelce hospicového hnutí Marii Svatošové vznikl první hospic u nás právě v Královéhradeckém kraji, v Červeném Kostelci. Obdobný kamenný hospic je dnes téměř v každém kraji.
Spletí různých překážek si postupně cestu na svět razí i síť domácích mobilních hospiců různých poskytovatelů, která vychází vstříc přání převážné většiny lidí umřít doma (dle průzkumů zhruba 78 % dotázaných respondentů). Prožít poslední chvíle svého života v přítomnosti rodiny či přátel s podporou domácí hospicové péče mají dnes možnost lidé na Královéhradecku, Rychnovsku, Hořicku, Vrchlabsku, Červenokostelecku. A to i přesto, že dodnes není vyřešeno financování této terénní služby a poskytovatelé jsou nuceni oslovovat různé nadace a dárce, aby provoz vůbec finančně zajistili.
Bylo by proto na místě, aby se ti, kterým leží na srdci dobré umírání, místo zákona o eutanázii urychleně zasadili o nastavení podmínek pro rozvoj a financování mobilních hospiců a o zavedení tzv. pečovatelské dovolené pro ty, kteří chtějí svého blízkého provázet posledním obdobím života, aby se poté mohli vrátit na své pracovní místo.
Ing. Anna Maclová
Koalice pro Královéhradecký kraj
www.maclova.cz